Efektivní výroba vodíku s ultrazvukem
Vodík je alternativní palivo, které je výhodnější díky své šetrnosti k životnímu prostředí a nulovým emisím oxidu uhličitého. Konvenční výroba vodíku však není efektivní pro ekonomickou hromadnou výrobu. Ultrazvukem podporovaná elektrolýza vody a alkalických vodních roztoků vede k vyšším výtěžkům vodíku, reakční rychlosti a rychlosti konverze. Díky ultrazvukem asistované elektrolýze je výroba vodíku ekonomická a energeticky účinná.
Ultrazvukem podporované elektrochemické reakce, jako je elektrolýza a elektrokoagulace, vykazují zlepšenou reakční rychlost, rychlost a výtěžky.
Efektivní výroba vodíku se sonikací
Elektrolýza vody a vodných roztoků za účelem výroby vodíku je slibným procesem pro výrobu čisté energie. Elektrolýza vody je elektrochemický proces, při kterém se elektřina aplikuje k rozdělení vody na dva plyny, a to vodík (H2) a kyslík (O2). Aby bylo možné rozštěpit H – O – H se váže elektrolýzou, vodou prochází elektrický proud.
Pro elektrolytickou reakci se použije přímá elektrická měna, která zahájí jinak nespontánní reakci. Elektrolýzou lze generovat vodík o vysoké čistotě jednoduchým, ekologickým a ekologickým procesem s nulovými emisemi CO2, protože O2 je jediným vedlejším produktem.
Pokud jde o elektrolýzu vody, štěpení vody na kyslík a vodík se dosahuje průchodem elektrického proudu vodou.
V čisté vodě na záporně nabité katodě probíhá redukční reakce, při které jsou elektrony (e−) z katody darovány vodíkovým kationtům, takže vzniká plynný vodík. Na kladně nabité anodě probíhá oxidační reakce, při které se generuje plynný kyslík a zároveň se do anody dostávají elektrony. To znamená, že voda reaguje na anodě za vzniku kyslíku a kladně nabitých vodíkových iontů (protonů). Tím je dokončena následující rovnice energetické bilance:
2H+ (aq) + 2e– → H2 g) (redukce na katodě)
2H2O (l) → O2 (g) + 4H+ (aq) + 4e– (oxidace na anodě)
Celková reakce: 2H2Ø (l) → 2H2 (g) + O2 g)
K elektrolýze se často používá alkalická voda za účelem výroby vodíku. Alkalické soli jsou rozpustné hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin, z nichž běžné příklady jsou: hydroxid sodný (NaOH, také známý jako hydroxid sodný) a hydroxid draselný (KOH, také známý jako hydroxid draselný). Pro eletkrolýzu se používají hlavně koncentrace 20% až 40% hydroxidu louhu.
Ultrazvuková syntéza vodíku
Když plynný vodík vzniká elektrolytickou reakcí, vodík se syntetizuje přímo při potenciálu rozkladu. Povrch elektrod je oblast, kde dochází k tvorbě vodíku na molekulárním stupni během elektrochemické reakce. Molekuly vodíku se nukleují na povrchu elektrody, takže následně jsou kolem katody přítomny bubliny plynného vodíku. Použití ultrazvukových elektrod zlepšuje impedanci aktivity a impedanci koncentrace a urychluje stoupání vodíkových bublin během elektrolýzy vody. Několik studií prokázalo, že ultrazvuková výroba vodíku efektivně zvyšuje výnosy vodíku.
Výhody ultrazvuku při elektrolýze vodíku
- Vyšší výtěžky vodíku
- Vylepšená energetická účinnost
Vzhledem k tomu, že ultrazvuk má za následek:
- Zvýšený přenos hmoty
- Zrychlené snížení akumulované impedance
- Snížený ohmický pokles napětí
- Snížený reakční nadměrný potenciál
- Snížený potenciál rozkladu
- Odplyňování vody / vodného roztoku
- Čištění elektrodových katalyzátorů
Ultrazvukové účinky na elektrolýzu
Ultrasonically excited electrolysis is also known as sono-electrolysis. Various ultrasonic factors of sonomechanical and sonochemical nature influence and promote electrochemical reactions. These electrolysis-influencing factors are results of ultrasound-induced cavitation and vibration and include acoustic streaming, micro-turbulences, microjets, shock waves as well as sonochemical effects. Ultrasonic / acoustic cavitation occurs, when high-intensity ultrasound waves are coupled into liquid. The phenomenon of cavitation is characterized by the growth and collapse of so-called cavitation bubbles. The bubble implosion is marked by super-intense, locally occuring forces. These forces include intense local heating of up to 5000K, high pressures of up to 1000 atm, and enormous heating and cooling rates (>100k/sec) and they provoke a unique interaction between matter and energy. For instance, those cavitational forces impact hydrogen bondings in water and facilitate splitting of water clusters which subsequently results in a reduced energy consumption for the electrolysis.
Ultrazvukový dopad na elektrody
- Odstranění usazenin z povrchu elektrody
- Aktivace povrchu elektrody
- Transport elektrolytů směrem k elektrodám a od elektrod
Ultrazvukové čištění a aktivace povrchů elektrod
Přenos hmoty je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících reakční rychlost, rychlost a výtěžek. Během elektrolytických reakcí se reakční produkt, např. vysrážení, hromadí kolem povrchu elektrody i přímo na něm a zpomaluje elektrolytickou přeměnu čerstvého roztoku na elektrodu. Ultrazvukem podporované elektrolytické procesy ukazují zvýšený přenos hmoty v sypkém roztoku a v blízkosti povrchů. Ultrazvukové vibrace a kavitace odstraňují pasivační vrstvy z povrchů elektrod a udržují je tak trvale plně účinné. Kromě toho je známo, že sonifikace zvyšuje reakční dráhy sonochemickými účinky.
Nižší ohmický úbytek napětí, reakční nadměrný potenciál a rozkladný potenciál
Napětí potřebné k tomu, aby došlo k elektrolýze, je známé jako rozkladný potenciál. Ultrazvuk může snížit potřebný rozkladný potenciál v procesech elektrolýzy.
Ultrazvuková elektrolýza cela
Pro elektrolýzu vody jsou ultrazvukový příkon energie, mezera elektrod a koncentrace elektrolytu klíčovými faktory, které ovlivňují elektrolýzu vody a její účinnost.
Pro alkalickou elektrolýzu se používá elektrolýzní článek s vodným hydroxidem obvykle 20%–40% KOH nebo NaOH. Elektrická energie je aplikována na dvě elektrody.
Elektrodové katalyzátory lze použít k urychlení reakční rychlosti. Například Pt elektrody jsou výhodné, protože reakce probíhá snadněji.
Vědecké výzkumné články uvádějí 10%-25% úsporu energie pomocí ultrazvukem podporované elektrolýzy vody.
Ultrazvukové elektrolyzéry pro výrobu vodíku v pilotním a průmyslovém měřítku
Hielscher Ultrasonics’ Průmyslové ultrazvukové procesory jsou konstruovány pro provoz 24/7/365 při plném zatížení a v náročných procesech.
Dodávkou robustních ultrazvukových systémů, speciálně navržených sonotrod (sond), které fungují jako elektrodový a ultrazvukový vysílač vln současně, a elektrolytických reaktorů, Hielscher Ultrasonics uspokojuje specifické požadavky na elektrolytickou výrobu vodíku. Všechny digitální průmyslové ultrasonicators řady UIP (UIP500hdT (500 wattů), UIP1000hdT (1kW), UIP1500hdT (1,5 kW), UIP2000hdT (2kW) a UIP4000hdT (4kW)) jsou vysoce výkonné ultrazvukové jednotky pro elektrolýzní aplikace.
Níže uvedená tabulka vám poskytuje přibližný přehled o zpracovatelské kapacitě našich ultrasonicators:
Objem dávky | Průtok | Doporučená zařízení |
---|---|---|
0.02 až 5L | 005 až 1 l / min | UIP500hdT |
0.05 až 10L | 0.1 až 2 l / min | UIP1000hdT |
0.07 až 15L | 0.15 až 3 l/min | UIP1500hdT |
0.1 až 20L | 0.2 až 4 l/min | UIP2000hdT |
10 až 100 l | 2 až 10 l/min | UIP4000hdT |
Kontaktujte nás! / Zeptejte se nás!
Fakta, která stojí za to vědět
Co je vodík?
Vodík je chemický prvek se symbolem H a atomovým číslem 1. Se standardní atomovou hmotností 1,008 je vodík nejlehčím prvkem v periodické tabulce. Vodík je nejrozšířenější chemickou látkou ve vesmíru a tvoří zhruba 75 % veškeré baryonické hmoty. H2 je plyn, který vzniká, když se dva atomy vodíku spojí dohromady a stanou se molekulou vodíku. H2 se také nazývá molekulární vodík a je to diatomická, homonukleární molekula. Skládá se ze dvou protonů a dvou elektronů. Molekulární vodík, který má neutrální náboj, je stabilní, a proto je nejběžnější formou vodíku.
Při výrobě vodíku v průmyslovém měřítku je nejrozšířenější formou výroby parní reforming zemního plynu. Alternativní metodou je elektrolýza vody. Většina vodíku se vyrábí v blízkosti místa jeho pozdějšího použití, např. v blízkosti zařízení na zpracování fosilních paliv (např. hydrokrakování) a výrobců hnojiv na bázi amoniaku.
Literatura / Reference
- Sherif S. Rashwan, Ibrahim Dincer, Atef Mohany, Bruno G. Pollet (2019): The Sono-Hydro-Gen process (Ultrasound induced hydrogen production): Challenges and opportunities. International Journal of Hydrogen Energy, Volume 44, Issue 29, 2019, 14500-14526.
- Islam Md H., Burheim Odne S., Pollet Bruno G. (2019): Sonochemical and sonoelectrochemical production of hydrogen. Ultrasonics Sonochemistry 51, 2019. 533–555.
- Bruno G. Pollet; Faranak Foroughi; Alaa Y. Faid; David R. Emberson; Md.H. Islam (2020): Does power ultrasound (26 kHz) affect the hydrogen evolution reaction (HER) on Pt polycrystalline electrode in a mild acidic electrolyte? Ultrasonics Sonochemistry Vol. 69, December 2020.
- Cherepanov, Pavel; Melnyk, Inga; Skorb, Ekaterina V.; Fratzl, P.; Zolotoyabko, E.; Dubrovinskaia, Natalia; Dubrovinsky, Leonid Avadhut, Yamini S.; Senker, Jürgen; Leppert, Linn; Kümmel, Stephan; Andreeva, Daria V. (2015): The use of ultrasonic cavitation for near-surface structuring of robust and low-cost AlNi catalysts for hydrogen production. Green Chemistry Issue 5, 2015. 745-2749.